neděle 1. července 2007

Výlet

Tak teda musím říct, že náš víkendový výlet na Vysočinu pro mě dopadl dost rozporuplně. Parta byla skvělá, počasí nebylo nejhorší, ale musela jsem přijet o den dřív, protože mě schvátila zlá choroba (sice je to dost zvláštní na konci června, ale asi nějaká podělaná viróza :0))

Ale až na to mé nachlazení to bylo hrozně fajn. Z Brna do Nového města jsme jeli tři - Davídek, Kuba a já. Jsme docela ukecaní, takže o zábavu nebyla nouze. Navíc nás Kubík obšťastnil jednou veselou historkou z natáčení. Jeden jeho kamarád znal dobrou hlášku z nějakýho porna - "Jsme tady tří, co budeme dělat?" (zřejmě dabováno rodilým čížkem :0)). No a jelikož my jsme byli tří, tak byla docela sranda. :0)


V Novém městě se k nám připojily Bětka a Mája a mohli jsme vyrazit zdolat první překážku - tou byla údajně jedna z "nej" hospod na Vysočině, takže co čert nechtěl, překážku se nám jen tak zdolat nepodařilo a hezky jsme tam zapadli.

Po dobrém jídle a pití jsme se vypravili dál. Podle předpovědi mělo být nádherně a teplo. Tudíž bylo nic moc a zima. Ale nálada byla dobrá. My holky jsme pochodovaly svižným tempem vstříc dalším překážkám :0) a kluci se courali za náma s plnýma břichama.


Po nějaké době jsme zakotvili v další hospodě, která sice už nebyla tak proslulá, ale zato točili pivo za 13 korun. :0) Dali jsme pár partiček Bangu a hned bylo o zábavu postaráno. Byli jsme tam docela dlouho, ale pak už jsme se museli zvednout a vydat se ke třetí, poslední překážce, kde jsme měli sraz s Hankou a Jindřichem - posledními členy naší bandy (teda píšu naší, i když jsem tam spíš tak trochu vetřelec, ale to neva). Došli jsme teda do Kadova, kde je jedna super hospůdka s vlastním bylinným likérem Kadovánkem (údajně je tam víc bylin než v Becherovce, ale kdo ví, kolik je toho v B.?)

A tak jsem seděli v té sympatické hospůdce a čekali na ty dva opozdilce. A když pak přijeli, seděli jsme tam dál. A to už se na stůl začali nosit Kadovánky a moje paměť dostává mírné trhliny :0)

Když se schylovalo k večeru našli jsme si příjemné stanoviště, rozdělal se oheň a pekli se špekáčky (což jsem všechno v mlhavém oparu prokecala s Kubíkem a bohužel jsem nezaslechla volání svého milého k večeři - promiň :0)).



No a abychom i ráno pokračovali v čundráckém stylu z předchozího dne, sešli jsme pár kilometrů do vesnice Blatinky a tam zasedli v úžasné Hofrově kavárně, kde mají nejen domácí pečivo, ale i domácí kávu - a tomu se prostě nedá odolat :0)





To už se ale blížilo rozdělení party na ty, co pokračují dál (Bětka, Mája a Hanka s Jindřichem), a na ty, co se zbaběle vracejí domů. Kubík se musel jít učit na zkoušku a Davídek byl solidární se mnou (děkují :0)). Před rozloučením jsme však stihli ještě jednu překážku v Milovech a my tří jsme se natáhli na břehu Milovského rybníka a dělali blbosti.

Domů jsem přijela s teplotou, ale po příjemné noci v teple své postele a s nosními kapkami se dnes cítím o mnoho lépe :0)