A ještě pár krásných fotek

Tak nejdřív jedna z ČR, přesněji z Prahy - kapka deště





A ještě jedan Afrika, kde "migrující stáda kopytníků děsí okolní živé tvory":

Bakalářská etymologie

Ve stejné knize, z níž byl i předchozí "článek", je i malý slovníček termínů. Ten obsahuje například tak zajímavý termín, jako je Bakalářská etymologie.

"Výklad původu jména, vycházející nejčastěji ze spojení současné zvukové podoby jména s jinými jmény podobnými, ale nepříbuznými. Na rozdíl od lidové etymologie její autor má určité vzdělání v oboru, avšak postrádá schopnost kritického vědeckého myšlení a skepse."

No ale aby autoři nebyli tak kritičtí k nám bakalářům, tak hned dodávají: "S bakalářskými etymologiemi se setkáváme především v dílech starých kronikářů, jako byli např. Kosmas, Dalimil, Václav Hájek, Jan František Beckovský."

Tak v takovéhle společnosti se ocitnu ráda :0)

Hroši v údolí řeky Luangwy, Afrika

Tak na tuhle fotku jsem narazila na stránkách http://www.national-geographic.cz. Byla zvolena fotkou týdne a myslím, že se není čemu divit. :0)

Jmenuje se Hroší útočiště.

David, J. a Rous, P.: Neviditelní svědkové minulosti (místní a pomístní jména na Vysočině)

Nedávno se mi do rukou dostala tato zajímavá kniha, která se (jak už z názvu samozřejmě vyplývá) zabývá místními názvy na Vysočině. Zítra zrovna na Vysočinu jedu, ale bohužel ne zrovna do té části, o které se píše v knize (i když se kniha samotná vůbec nezmiňuje, že nepojednává o celé Českomoravské vrchovině). I přesto se tu však dají najít opravdu hezké výklady.

Tak například hned jeden, který mi připomíná mou kamarádku Martu. Ta mi - zřejmě díky své od přírody něžné povaze - s oblibou říkává "prde", nebo když je v extra dobrém rozmaru "prdíku". :0) No a název části jedné obce na Vysočině zní:

Prdíkov
"Není náhodou, že nejvíce zvukomalebná jsou nejčastěji právě slova, kterým říkáme vulgarismy, tedy slova hrubá, zejména nadávky [doufám, že si to Marta přečte :0)]. ... Musí být nejen výstižná, ale měla by i dobře znít. Není divu, že lidé odedávna takovými výstižnými a zvukomalebnými slovy neváhali zpestřit repertoár toponym i osobních jmen. ...
Člověk, který vytvořil jméno Prdíkov, zůstal v systému místních jmen. Užil typické přípony -ov, ale za základ nezvolil osobní jméno, nýbrž obecné slovo prdík, zdrobnělinu slova prd. Chtěl tak ironicky charakterizovat nevýstavnost jedné části obce, kde byly drobné domky. A kde Prdíkov najdeme? V Rozsochatci a v České Bělé. A poblíž Senožat u Humpolce zase leží rybník U třech prdů, pojmenovaný ironicky podle tří chalup."

A tak