Nedávno se mi do rukou dostala tato zajímavá kniha, která se (jak už z názvu samozřejmě vyplývá) zabývá místními názvy na Vysočině. Zítra zrovna na Vysočinu jedu, ale bohužel ne zrovna do té části, o které se píše v knize (i když se kniha samotná vůbec nezmiňuje, že nepojednává o celé Českomoravské vrchovině). I přesto se tu však dají najít opravdu hezké výklady.
Tak například hned jeden, který mi připomíná mou kamarádku Martu. Ta mi - zřejmě díky své od přírody něžné povaze - s oblibou říkává "prde", nebo když je v extra dobrém rozmaru "prdíku". :0) No a název části jedné obce na Vysočině zní:
Prdíkov
"Není náhodou, že nejvíce zvukomalebná jsou nejčastěji právě slova, kterým říkáme vulgarismy, tedy slova hrubá, zejména nadávky [doufám, že si to Marta přečte :0)]. ... Musí být nejen výstižná, ale měla by i dobře znít. Není divu, že lidé odedávna takovými výstižnými a zvukomalebnými slovy neváhali zpestřit repertoár toponym i osobních jmen. ...
Člověk, který vytvořil jméno Prdíkov, zůstal v systému místních jmen. Užil typické přípony -ov, ale za základ nezvolil osobní jméno, nýbrž obecné slovo prdík, zdrobnělinu slova prd. Chtěl tak ironicky charakterizovat nevýstavnost jedné části obce, kde byly drobné domky. A kde Prdíkov najdeme? V Rozsochatci a v České Bělé. A poblíž Senožat u Humpolce zase leží rybník U třech prdů, pojmenovaný ironicky podle tří chalup."
A tak
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat