Tak mi konečně skončilo zkouškový a mám čas se pochlubit se svým novým zážitkem - poprvé v životě jsem učila. A bylo to skvělý.
A kdopak byli moji žáci? Jsou to sourozenci a je jim něco přes šedesát. Původem jsou Litevci, ale na Litvě nikdy nežili a tuším, že tam ani nikdy nebyli. Na stará kolena, když se dozvěděli, že v Brně funguje baltistika, se rozhodli naučit se jazyk svých rodičů, a tak už k nám asi tři roky dochází, vždy s úsměvem a neutuchající touhou po litevštině. Prostě paráda.
Na tři měsíce mi to učení spadlo do klína a já už se vážně těším na další hodinu. Je to totiž skvělý předávat někomu, kdo o to má zájem, nové informace, poznatky a sledovat, jak si to zapisuje, jak se to učí a jak si hlavě utvaří svůj vlastní systém :0)
P.S. Příští čtvrtek půjdu poprvé doučovat češtinu, tak jsem zvědavá, jak mi to půjde i s patnáctiletým klukem...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat